Taneční 2004

Toto už v kronice není...

Text doporučeno čísti bez závorek (a nebo se závorkami Smile dle nálady)....
10. prosince 2004 - žádné zvláštní datum, tedy zhruba pro dobrých 99,999999985% obyvatel naší malé, modrozelené a převážně neškodné hroudy kamení, kterou tak hrdě nazýváme Země. Pro zbylých několik desítek příslušníků živočišného druhu Homo sapiens sapiens se ovšem jednalo o datum poměrně zásadní, neboť toho dne kolem poloviny osmé hodiny večerní skončila naše poslední hodina tance. Tento fakt sám o sobě nabádá k zamyšlení nad průběhem celé (ne)slavné akce s krycím názvem Taneční 2004. Tak si tedy pojďme plně v duchu bohorovného latinského hesla Sine ira et studio (volně přeloženo do našeho bratrského jazyka: Čo bolo, to bolo.) zopakovat a připomenout čirá fakta (a naprosté smyšlenosti) o nyní již nenávratně ztracených a takříkajíc "protlápaných" pátečních večerech.

Jelikož je pro mne obtížné posoudit vliv takovéto akce na cizí psychiku a duševní rozpoložení, omezím se pouze na suché konstatování, že našim tanečním nepadá za vinu žádné psychické zhroucení a následky všemožných společenských vymyšleností nepřivedly nikoho do stavu naprostého zblbnutí. Horší už byly důsledky ve sféře somatické a nejeden tanečnický pár se hlavně v začátcích pořádně "pokopal", no a co nezajistila vlastní neobratnost, o to se postarali ostatní tančící, většinou velice talentovaní smést kohokoliv v cestě. Ale ani tyto dopady nebyly zřejmě tak katastrofální, neboť se mi nepodařilo na školních chodbách zaslechnout pleskání končetin přeměněných drcením v ploutvičky či jim podobné nezvykle ploché útvary.

Hlavním hlediskem pro posouzení by ovšem mělo býti to, co že sme se vlastně naučili, a v tomto ohledu člověku jistě vyvstane před očima dlouhý výčet různorodých tanců. Od prvních pokusů se standartním Walzem jsme se postupně propracovali přes Jive, Blues, ke Straussovu Valčíku, naší Polce a v pozdějších hodinách i k Salse, ke kubánské šílenosti známé pod jménem Ča-Ča a v neposlední řadě také k co do kroků naprosto totožné trojici, kterou zastupuje Foxtrot, Kvikstep a (u lehce podnapilých jihoamerických námořníků) oblíbené Tango. Nestoudností nejvyššího řádu by pak zajisté bylo zapomenout na Slowrock, což jest odborný název pro prostě-ploužák.

Neměl bych opomenout ale ani záležitosti ouřední a organizační. V tomto ohledu probíhala většina lekcí poměrně poklidně, ale propříště by se měly organizace pro vymývání důchodcovských mozků (a následné vybílení jejich peněženek) držet více stanovených časů, a hlavně si odtáhnout ty svoje zázračnépřístrojenahubnutí™, naprostozdravotněnezávadnépánve™ a bůhvíjakýještěvymyšlenosti™. Inu prachy hejbou světem a nikdy tomu jinak nebylo a nebude, a tak sme se i my museli spokojit se třemi čtvrtinami sálu, což nejednomu páru po několika čelních srážkách s okolními tančícími připadalo krajně nedostatečné. Tento občasný drobný nedostatek prostoru měl ovšem i svá pozitiva, ikdyž se nedařilo nebyl problém vítězoslavně prohlásit: "Ano, jde nám to, ale ti okolo nám to furt kazí." No a co tvrdil náš Tanzmajster o tom , že chytrý tanečník má kolem sebe vždy dost místa a jedním dechem dodával, že tolik prostoru jako teď už nikdy mít nebudeme, to mu stejně nikdo nežral.

Závěrem snad jen říci, že NAŠE Taneční se celkem podařily, přestože celkový dojem kazil (údajný-viz. výše) nedostatek prostoru. Horší už to bylo s případným nedostatkem pohybového talentu (pozn. autor), ale přežili všichni a to je to podstatné, protože není důležité vyhrát, ani se zúčastnit, ale přežít a pokud bych měl při závěrečném zhodnocení zůstat věrný tomuto heslu, tak naším (ne)milým kurzem tance prošli všichni na výbornou.

Další zápisy v kronice

Moje studium na vysoké škole
bylo horší než je, tak jen tak dál :-)
Autor / Naděje

Pro nejlepší surfování použij Operu nebo Mozillu Firefox.

↑ Nahoru | Tisk | Mapa webu | Vyhledávání | Design a kód Petr Dvořák

Autor webu neručí za příspěvky napsané návštěvníky. |